Vítejte v archivu rubriky OD NÁPADU K VÝROBKU, která se nachází v každém čísle pravidelného počtení od MAMAfaktury, tedy ROZCESTNÍKU.

V této části každý sudý týden ve čtvrtek (v průběhu školního roku) přibude příběh jednoho mých výrobků, který najdete v nabídce MAMAfaktury.

Sama vím, jak moc zajímavé je znát cestu, kterými se každý nápad vydává než dosáhne svého cíle, tj. prodejního pultu. Snad budou následující řádky pro vás zajímé a třeba i inspirativní ;)

Rodinná Montessori (do)výroba - nová edice v nabídce MAMAfaktury (Rozcestník č. 4)

Kde se vzala tato nová edice? Jak jsem k ní dospěla? Budu se snažit být stručná, proto vše důležité napíšu v bodech.

Mé osobní zkušenosti:

  • Rodiče, kteří se inspirují Montessori přístupem jsou kreativní, tvořiví a rádi si vyrábí pomůcky doma a to jak sami, tak i spolu s dětmi.
  • vlastní zkušenost mi říká, že vyrobit nějakou pomůcku inspirovanou Montessori nemusí být náročné.
  • Nejnáročnější na výrobě je sehnání potřebného materiálu. I když je výrobní materiál běžně k dostání, např. dřevěné kolíčky, oděvní šňůrka, permanentní fix, filc, atd., pro každou z těchto věcí musíte do jiného obchodu. To je doslova festival ztraceného času.
  • Dalším časově náročným prvkem je vyhledání návodu či inspiračních fotografií na internetu a vymýšlení toho nejlepšího možného postupu výroby. Velmi často se tak stává, že když už výrobu dokončíte, v tu chvíli jste „profík“ a mohli byste spustit „pásovou výrobu“, ale mít 10 stejných pomůcek opravdu nepotřebujete. Festival ztraceného času podruhé.
  • I když si už představu o tom, co chcete vyrobit máte a nemusíte nikde nic hledat, s velkou pravděpodobností neznáte všechny její možnosti využití. Tím ochuzujete své děti od úžasných "aha momentů" a získávání nových dovendostí.

O mých zkušenostech jsem si popovídala s ostatními rodič a tento vlastní průzkum mě přivedl k následujícím závěrům:

  • rodiče si velmi rádi vyrobí pomůcku sami, ale v drtivé většině případů je však odradí shánění potřebného materiálu, hledání návodů na výrobu a "objevování objeveného" - tedy způsobů využití pomůcky
  • naopak já mohu nabídnout potřebný materiál za velmi zajímavé ceny (objednávám ve velkoobchodech či s množstevními slevami) doplněný o podrobný popis výroby a způsoby využití vyrobené pomůcky
  • můj den má jen 24 hodin a velmi mě brzdí kompletace těch výrobků, které si rodiče zvládnout sestavit sami
  • rodiče rádi ušetří čas a místo běhání po obchodech raději dělají s dětmi něco přínosnějšího
Sečteno, podtrženo a shrnuto do jednoduché „matematické“ rovnice:
 



Vy ušetříte čas (nemusíte nikde nic shánět) a peníze (neplatíte mou výrobu). Navíc strávíte hodnotný čas se svými dětmi. Děti budou nadšené, že spolu něco vyrobíte. Má profesní zkušenost je, že když si nějakou pomůcku vyrobí děti samy, mají tendenci se k ní chovat šetrněji než k pomůcce koupené.

ušetřím spoustu času, kdy se místo výroby mohu zabývat vymýšlením dalších pomůcek. Navíc budou mé nápady a výrobky více konkurence schopné, protože budou levnější (cena výrobku se nezvýší o cenu za mou výrobu).

Je to tedy situace „výhra – výhra“, ze které nejvíce těží naše děti. A to je přeci naším cílem. Upřímně doufám, že nabídkou v rámci této edice nikoho nezklamu;),

Síťovaná pouzdra na psací potřeby (Rozcestník č. 1)

Více zde: http://www.mamafaktura.cz/rozcestnik/od-napadu-k-vyrobku/
Síťovaná pouzdra na psací potřeby (Rozcestník č. 1)

Více zde: http://www.mamafaktura.cz/rozcestnik/od-napadu-k-vyrobku/

Dřevěná kolečka v nabídce MAMAfaktury (Rozcestník č. 2)

Jak jsem vůbec přišla na využívání těchto dřevěných koleček různých průměrů pro výrobu pomůcek inspirovaných Montessori přístupem? Je tomu mnoho let (už víc než deset), co jsem měla na starosti metodiku pro projekt, který přinášel pravidelnou výuku angličtiny do dětských domovů v ČR.

Pamatuju si to, jako by to bylo dneska. Byl srpen a já připravovala obsahovou náplň celého dalšího školního roku. Strašně moc jsem potřebovala nějaké "mince". Koukala jsem se na různé krupiérské sady, ale když pominu jejich vysokou cenu, nezdálo se mi moc výchovné používat při výuce nástroje hazardních her. Už ani nevím, jak jsem přesvědčila vyhledávač, aby mě navedl na tu správnou cestu. Nakonec jsem objevila tato dřevěná kolečka, kterým truhláři říkají "suky" - používají se totiž na opravu prken, když z něj vypadne nějaký suk. Tato dřevěná kolečka, tedy suky, používám na výrobu několika pomůcek.

Síťovaná pouzdra na psací potřeby (Rozcestník č. 1)

Vývoj konečného výrobku, tj. čísla 4 na fotce, trval neskutečné 4 roky. Samotnou mě toto číslo teď, při psaní tohoto článku, překvapilo. Co bylo hlavním podnětem pro vymyšlení nějakého pouzdra na psací potřeby? Bylo jich několik. Jaké podněty a potřeby byly pro mě ty nejdůležitější?

1) potřeby mé prvorozené ratolesti Jonáše (nar. 2010) - V období, kdy ostatní děti neustále něco malují, vybarvují, nebo jen „čmárají“, ho čistý papír a jakákoli výtvarná technika nechávaly naprosto chladným. Samozřejmě, ne všichni musí být rození Piccasové či Michelangelové, ale měla jsem velký strach o přípravu jeho ruky na psaní, a to hlavně o uvolněné zápěstí (úchop tužky měl naštěstí vzorné). Tak jsem si řekl, že by mu mohlo pomoci nějaké hezké pouzdro na jeho pastelky. Tím, že jsem mu nabídla trojhranné „jumbo“ pastelky, měla jsem velmi omezený výběr pouzder a penálů. A když už jsem nějaké našla, pouzdro se mi nelíbilo. Tak jsem ušila pouzdro číslo 1.

2) potřeby mé druhorozené ratolesti Běty (nar. 2012) – V oblasti kreslení a malování je Běta 100% opakem svého bráchy. Od chvíle, kdy se chopila pastelky, tak začala produkovat neskutečná množství výtvarných děl a kamkoli jsme šli, musela (a musí ;) mít nějaké pastelky s sebou. Tak jsem vyrobila pouzdro číslo 2.

3) potřeby mé vlastní – Aniž bych musela pouzdro otevírat, chtěla jsem vidět, jestli s sebou bereme ty „správné“ pastelky, jestli jsou ořezané, atd. Tak jsem zkusila vyrobit pouzdro ze síťoviny, ze které vyrábím síťované sáčky pro mé Montessori pomůcky. Nejprve jsem jen zopakovala střih pouzdra č. 2, ale s konečnou podobou jsem moc spokojená nebyla. Objevením metrážového zipu se mi otevřely nové obzory a tak jsem se dopracovala ke konečné verzi číslo 4.

Co se mi na konečné verzi číslo 4 líbí nejvíce?

  • je průhledné, takže na první pohled vidím, jestli s sebou beru pastelky obyčejné, duhové či voskové
  • v pohodě se do pouzdra vejde 12 „jumbo“ pastelek včetně ořezávátka se zásobníkem
  • existuje v různých barvách lemování a tak se děti už nehádají, čí pastelky to jsou
  • je možné ho zavěsit a nezabírá tak místo na psacím stole

Jak se líbí vám?

P.S. K mé veliké radosti a obrovskému překvapení Jonáš letos v první třídě zvládal a zvládá psaní výborně. Místo toho, aby přečetl pár řádek ve slabikáři, raději popíše jednu stránku v písance...