Nejčastější otázky o Montessori přístupu

Jak stará je Montessori metoda?

Byť je většina přesvědčena, že Montessori je "další výkřik moderní doby", není tomu tak. Maria Montessori žila v Itálii mezi roky 1870 a 1952. Publikovat svou činnost začala v roce 1910, takže Montessori metoda je více než 100 let stará. Na její aktuálnosti se však nic nezměnilo. Právě naopak.

Jaké jsou základní myšlenky Montessori metody?

  • Je to vždy rodič, kdo slouží dítěti jako první učitel, je modelem jeho rolí, symbolem bezpečí a zdrojem ničím nepodmíněné lásky a výchovy.
  • Metodu Montessori lze použít pro výuku dítěte výhradně nebo jako doplněk jeho učení skrze jiné přístupy.
  • Při práci s dítětem pamatujte na to, že již své schopnosti má. Naším úkolem je tyto schpnosti probudit. Nechat se dítětem vést a instiktivně vnímat jeho potřeby.
  • Každé dítě je jedinečné a bude se rozvíjet vlastní rychlostí. Dodávejme mu potřebné nástroje a povzbuzujme ho k učení, když je samo připraveno.
  • Výukové postupy a metody probouzejí spontánní zájem dítěte o učení.
  • Maria Montessori věřila, že výchova začíná při narození a že prvních několik let života je nejdůležitější období, protože dítě nejvíce formuje po stránce fyzické i psychické.
  • Maria Montessori skrze svou práci zjistila, že děti ve věku od 0 do 6 let prochází tzv. senzitivními fázemi, během kterých obzvlášť snadno přijímá vybrané informace a dovednosti. Proto je velmi důležité dítě sledovat a odhalovat tak, v jaké fázi se právě nachází.
  • Malé dítě je velmi manuálně zručné a pomůcky jsou přizpůsobeny jeho potřebě učit se prostřednictvím pohybu.
  • Malé děti rozvíjejí svůj estetický smysl. Proto pomůcky musí být vždy dobře vyrobené, dobře udržené a uspořádané (uklizené).
  • Montessori učební metoda se dětí na tři části: motorická výchova, senzorická výchova (s důrazem na rozvoj všech pěti smyslů) a jazyk.
  • Pomůcky navržené k rozvoji smyslů mají dětské mysli pomoci, aby se mohla soustředit na jednu určitou dovednost či kvalitu dovednosti.
  • U pomůcek je zřetelná "kontrola chyby" - dítě svou chybu uvidí a následně ji opraví.
  • O tom, co se z dítěte může stát, rozhodují základy položené v tomto raném věku. Jeho schopnosti jsou v něm téměř neomezené.

Zdroje informací: Elizabeth G. Hainstock - Metoda Montessori a jak ji učit doma
Maria Montessori - Od dětství k dospívání

Montanaro S.Q. - Understanding the Human Being

Co jsou to "senzitivní období"?

Maria Montessori skrze svou práci zjistila, že děti ve věku od 0 do 6 let prochází tzv. senzitivními obdobími (či fázemi), během kterých obzvlášť snadno přijímá vybrané informace a dovednosti. Proto je velmi důležité dítě sledovat a odhalovat tak, v jaké fázi se právě nachází.

Zde je přehled senzitivních období dle Marie Montessori:

Co je to "absorbující mysl"?

"Objev dítěte", který Maria Montessori učinila, přinesl velkou změnu ve vzdělávání předškolních dětí.

O mysli dítěte poté začala mluvit jako o "absorbující mysli" díky schopnostem dítěte učit se a asimilovat poznání ze světa kolem sebe bez úsilí a vědomého záměru dítěte.

Co je to "připravené prostředí"?

"Připravené prostředí" doma či ve škole se řídí velikostí dítěte. Děti by měly snadno dosáhnout na vše potřebné a měly by si být schopny pomoci samy (sundat bundu z háčku, vyndat si vlastní často používané oblečení ze skříně, vyndat hračku a opět ji uklidit na její místo, atd.)

Co je to "trojstupňová výuka"?

Trojstupňová výuka je postup, který by měl dospělý (ať rodič či učitel) dodržovat při představování nového předmětu či učební látky. Obecně řečeno jde o postup od pasivní znalosti (já to poznám nebo znám) k aktivnímu používání (slov, dovedností, atd.).


Trojstupňová výuka dle M. Montessori:

  1. Rozeznávání – dospělý pojmenuje jev, předmět, situaci, atd.
  2. Rozeznávání rozdílů – ujistěte se, že dítě porozumělo tím, že řeknete: Který je ____? Podej mi ____? Ukaž na ____? Je to  velmi důležitá procvičovací fáze, které je nutné dát dostatek prostoru.
  3. Aktivní ovládání – z pohledu dítěte je to aktivní fáze, kdy dítě pojmenovává předměty samo. Dospělý dítě nezkouší a nehodnotí, ale klade nejrůznější otázky, např. Který je tento? Jak se jmenuje tohle?, atd.